Nahoře zatím hrál, dotyčný klidně dál, všem nájemníků, vespolek…

Před nedávnem do našeho malého bytového domu (dvě patra, šest bytů) přibylo několik sousedů. Jedni z nich, zřejmě mladý příjemný pár naproti na chodbě, si s sebou přivezli i klavír a čas od času na něj hrají. Jako právě teď. Jsem sama doma, je sobota večer, a já si užívám ten mír (pominu-li, že tu právě pod okny někomu začal houkat alarm! :-)) a jen se tak pro sebe usmívám. Protože před rokem, možná ještě před pár měsíci, by pro mě byla taková hra na klavír zdrojem stresu! Zřejmě bych si říkala, jak jsou takoví lidé neohleduplní, když si neuvědomují, že se ten zvuk rozléhá celým domem a pak bych se snažila udělat všechno pro to, abych to nemusela slyšet! Ale proč? Ať už to hraje kdokoli, hraje krásně. Takže jsem vlastně na takovém malém soukromém koncertu malé večerní hudby. Nehrají sice o vaně plné fialek (zdá se mi to, nebo vážně hraje Habaneru?!!!), ale to vůbec ničemu nevadí. Je zvláštní sledovat, jak se věci změní, když změníte náhled…

S láskou

s

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s