Jak jsem se seznamovala na seznamce – část 2. – Moje inzeráty

Nedávno jsem se rozhodla podělit se takto virtuálně o své zkušenosti se seznamováním se na seznamce. Radim, jenž je ten, s nímž jsem se tam úspěšně seznámila, s tím má své bohaté zkušenosti, s nimiž se již nějakou dobu dělí a které nejvíce koncentroval zde. Já jsem se zatím vybičovala jen k jednomu textu, a tento je druhým v pořadí… Není ovšem vůbec snadné se k tomu vracet – a to nejen technicky, ale i citově – vracím se tím nejen k radostem, ale i mnoha ranám a nejistotám…. a zase na druhou stranu vidím, jak a kam jsem se za poslední rok posunula… So be it.

Poprvé jsem pojala záměr pokusit se seznámit na seznamce někdy v červnu roku 2014. S Radimem jsem se seznámila v květnu 2015. S trochou zaokrouhlení se tak dá říci, že má „odyssea za láskou“ trvala téměř celý rok – rok, který byl nesmírně vyčerpávající i obohacující. Měla jsem období nadšení a očekávání, i zklamání a hluboké skepse. Někteří muži mě dohnali až k slzám… i když na druhou stranu musím říct, že jsem neabsolvovala žádné setkání, kdy bych se skutečně bála. Teprve až když jsem se po mnoho vysilujících pokusech vzdala jakýchkoli očekávání, a k seznamování začala přistupovat jako k radostnému zážitku, který mne vždy nějak obohatí, potkala jsem Radima a moje hledání tak skončilo…

Začala jsem tím, že jsem odpověděla na několik inzerátů, které vyvěsili muži. To mi vydrželo asi do listopadu, kdy jsem došla k závěru, že tudy cesta nevede a začala si dávat inzeráty vlastní. Proč si myslím, že tudy cesta nevede? Přece jen věřím na to, že žena má dát jen najevo, že má zájem, ale aktivita oslovení podle mě sluší více mužům. Ale zpět k mým inzerátům – celkem jsem si podala čtyři, každý zcela jiný.

Také jsem se na počátku potýkala s tím, jak napsat inzerát, který „zaujme“. Ještě první z nich byl v podstatě podobný mnoha a mnoha dalším, které se pokoušely své autorky nějak na prostoru pouhých několik set znaků nějak charakterizovat. Uvedla jsem v něm některé své zásadní věcné charakteristiky, které jsem považovala za potřebné sdělit, aby totiž ti muži hned věděli, kolik vážím a že mám dvě vysoké školy, jelikož to jsou přece ty nejdůležitější věci, no ne? Škoda, že ten sarkasmus v psaném textu tak nevyzní :-) Vše se neslo v lehkém tónu, neboť mi od začátku nešlo o to, abych hledala „vážný vztah“, ale abych našla někoho, s kým mi zkrátka bude dobře.

PRVNÍ INZERÁT: Jaká jsem? Je mi 31 let, měřím 165 cm, vážím 63 kil, mám 2 VŠ, zajímám se o svět kolem sebe i uvnitř sebe, mám spoustu zájmů, čtu, hodně pracuju, trochu běhám a někdy nedělám vůbec nic :-) Jsem šťastná a spokojená, se srdcem plným lásky. Koho hledám? Někoho šťastného, spokojeného a vyrovnaného, kdo žije rád a nehroutí se ze samoty. Někoho se světonázorem a respektem ke světonázoru druhých. Někoho, kdo má rád svou práci, ale umí si užívat volný čas. Někoho, kdo je na tom podobně jako já :-)

Druhý inzerát se od toho prvního lišil zcela zásadně. Byl to totiž citát, který mě v té době velmi oslovoval a rozhodla jsem se tedy použít jej jako inzerát a čekat, koho taky zaujme.

DRUHÝ INZERÁT: Komu to rezonuje, ať se ozve: Já dělám svou věc a ty děláš svou věc. Nejsem na světě proto, abych žil podle tvých představ, a ty nejsi na světě proto, abys žil podle mých. Ty jsi ty a já jsem já. Najdeme-li se, bude to krásné, nenajdeme-li se, nedá se nic dělat.

Třetí inzerát byl zase spíše charakterizující, ale tak, že jsem se otevřeně přihlásila k zájmu o duchovno a vnitřní svět, jelikož jsem už v té době dospěla k závěru, že prostě nemá smysl to neříkat, když takové zájmy zkrátka mám. Stejně bych je neutajila.

TŘETÍ INZERÁT: Zajímám se o osobní rozvoj, souvislosti, spiritualitu. Věřím ve štestí uvnitř sebe sama, spokojenost, přítomnost, laskavost a vřelost, emoce, intuici, ženský a mužský pricip, v lásku v podobě stavu bytí spíše než zahlcující chemické reakce, svobodu. Hledám někoho, kdo někam směřuje (nebo se nad tím aspoň občas zamyslí) a když mě uvidí plakat, tak se nelekne, ale přijde a obejme mě. Někoho, kdo si při čtení těchto slov neříká, že jsem mázlá…

Opět přišly zajímavé odpovědi, včetně odpovědí, jejichž pisatelé si ovšem mysleli, že jsem mázlá :-)

Poslední inzerát byl pak hlavně projevem mého radostného pocitu, který jsem ve chvíli, kdy jsem ho tvořila, měla, a kterému jsem dala volný průchod. Byl to inzerát, jehož sestavení mě stálo nejmenší úsilí, jelikož ze mne v podstatě prostě vytryskl, a který byl tedy nejspontánnější – ten se nakonec ukázal jako ten pravý :-)

ČTVRTÝ A POSLEDNÍ INZERÁT: Milí mužové, seznamování je krásné a radostné :-) Nemusí to vždy rezonovat, a je to tak přece v pořádku. Někdy člověk narazí na lidi, s kterými pak cesta vede kousek společně, někdy ne. Není proč se zlobit, není proč na tom lpět… Vždy je to obohacující. Hlavní je, zůstat sám sebou, nepodléhat mámení, že když budu předstírat, že jsem nějaká jiná, že určitě potkám toho pravého… Nepotkám. Protože když já budu falešná, nemůže ten druhý být ten pravý :-) Co už se mnou? :-) Jsem svá. Buďte také!

Moje rada se tedy v tomto směru ztotožňuje s tím, co píše už Radim – je zbytečné psát to, co si myslíte, že bude originální nebo zajímavé, napište zkrátka to, co se vám chce. Nesnažte se zapadnout, projevte plně své pravé já, bez ohledu na to, jak bláznivé se vám to zdá být! Jedině tak můžete skutečně najít někoho, komu se to bude líbit a nebudete muset nosit ve vztahu masku. Cílem totiž není dosáhnout desítek odpovědí, ale dostat tu jednu…

Za celou dobu mé aktivity na seznamce jsem se osobně setkala cca s 25-30 muži, někdy i s několika týdně, na každý inzerát se ozvalo cca 40-50 odpovědí, takže opět s určitou mírou statistické chyby lze říct, že jsem se takto virtuálně setkala (s větší či menší intenzitou komunikace) zhruba se 150-200 muži (mnoho z nich mne kontaktovalo opakovaně po každém dalším inzerátu). Sebekriticky musím přiznat, že tato intenzita byla také důsledkem toho, že jsem nevěděla, co vlastně chci a plýtvala svou energií i na konverzace, u nichž jsem tušila, že to není ono… Ze všech těch mužů bylo pro mne zajímavých asi tolik, kolik je na prstech jedné ruky, výjimečný pak byl jen jeden, a to ten, který se mnou píše tento blog :-) S ním jediným jsem také sdílela stejnou zkušenost z osobní krize – to roztrhání na kusy a otevření srdce.

Poznámka off topic – Miluju tě, Radime. A děkuju za vše, bylo to nejúžasnějších (již téměř) 7 měsíců mého života!

A o tom, jak muži na seznamce odepisují, a na co si dát ještě pozor, budou další díly.

S láskou

s

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s