SYON – díl 1

John přišel domů, krabice s věcmi naházel do komory, jen aby teď nezavazely – vypakují je večer. Teď se potřeboval na chvíli natáhnout. Jenny už na něj čekala, ležela ve své posteli a taky odpočívala. Políbil ji a natáhl se vedle.

– „Jak ses dneska měla?“ chtěl se zeptat, ale byl tak unavený, že si to rozmyslel. Nechtělo se mu ani vnímat její odpověď.

– „Jak ses dneska měl?“ zeptala se tedy po chvíli ona.

– „Fajn,“ odpověděl, „ale jsem děsně unavený…“

Měli asi půl hodiny. Pak se budou zase sbírat a vypraví se do kina.

-„Chceš to kino vynechat?“ zeptala se Jenny.

John zakroutil hlavou. Věděl, že Jenny se na film těší. Návštěvu už jednou odložili, když jí nebylo dobře – ona mu nyní chtěla zjevně nabídnout totéž. Ale kdyby nešli ani dnes, jejich nárok na velkofilm by už propadl. A v tomto byl SYON poněkud krutý – nejen že by propadl nárok na tento velkofilm, ale přišli by i o některý příští. Ale to je logické. A to John nechtěl.

————————————-

Po návratu z kina vybalili věci, a ještě než šli spát, John se podíval na rozpis na zítřek.

– „A jo, dovolená…“, uvědomil si, když viděl, že ho čeká vyzvedávání výbavy na aktivní dovolenou. Málem by na ni zapomněl. A když se mu teď připomněla, uvědomil si, že není ani příliš rád. Nešlo o to vyzvedávání vybavení – na to se celkem těšil, bude to zase po určité době něco neobvyklého. Šlo o to, že na aktivní dovolenou se v současné době příliš necítil. Vlastně mu při představě, jak šplhá po horách, naskočila husí kůže. Byl prostě poslední dobou unavený. Když večer ulehli, nedalo mu to.

– „Jenny? Nezkusíme vyměnit tu aktivní dovolenou za pasivní?“

Jenny se na něj podívala. Viděla, že není ve své kůži. „Zkus …“, odpověděla – ale z tónu jejího hlasu bylo poznat, že je přesvědčená o marnosti takového pokusu. Věděl to koneckonců i John. Neměl objektivní důvod, proč o výměnu žádat, a v takovém případě byla šance malá. Ale byl v takovém rozpoložení, že se do toho pustil i s tímto vědomím. Chvilku uvažoval, že udá jako důvod omyl – v takovém případě by bylo jeho žádosti téměř jistě vyhověno. Ale jediné, co by tím získal, by bylo posunutí termínu na pozdější dobu – a to mu připadalo, že by nic neřešilo. Zvolil tedy „bez objektivního důvodu“ a o vteřinu později si prohlížel přesně tu odpověď, kterou očekával: „Vaší žádosti bohužel nemůže být vyhověno. Můžete se však těšit na Vaši příští plánovanou pasivní dovolenou, která Vás čeká už za necelé dva měsíce! Chcete zobrazit detail plánované pasivní dovolené?“

Takže jediným výsledkem bylo zbytečné snížení jejich Repu. Jenny se ani neptala, jak dopadl, jen ho objala a popřála mu dobrou noc.

Žijeme v mimořádných časech a velmi si toho vážíme. Žádná z generací před námi neměla…. John byl tak unavený, že usnul, sotva večerní laudatio začalo.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s