Sedm věcí VI.

Byl to ve všech směrech zajímavý týden… Nahoru, dolů… A navíc se vesmír zřejmě rozhodl, že mě naučí, jak být vděčná, když vděčná vůbec být nechci…

  1. Napadlo mě tento týden ozvat se dvěma dávným kamarádkám ještě z doby gymnázia – a jedna s z nich se mi už ozvala a myslím, že z toho brzy bude velmi příjemné setkání… A – jak už to někdy bývá – ozvala se sama od sebe i jiná dávná kamarádka z gymnázia, že by mě ráda viděla – takže z toho brzy bude další krásné setkání…
  2. Podařilo se nám v našem (teda spíš Radimově :-)) nabitém programu vyčlenit si volnou neděli – nic jsme nedělali, jen lenošili, a bylo to moc fajn. Další taková bude… počkat, podívám se do diáře… :-))
  3. Chlapi v práci mi dávají zabrat. Všichni hrajou podivné hry, ve kterých se neumím už vyznat. Takže jsem došla k závěru, že jediné řešení je mluvit s nimi na rovinu. Ať si to každý z nich přebere, jak chce. Je to úleva.
  4. Ulomila se mi plomba. Co je na tom k vděčnosti? Třeba to, že se tak stalo pár dní před preventivní prohlídkou (nikoli pár dní po ní :-)), plomba je v záruce a nemám žádný jiný kaz :-)
  5. Zvířata nám na zahradě poškodila první stromky aneb Další lekce v přijímání toho, co je (a v zahradničení v divočině :-)).
  6. Poslouchám teď různé přednášky, například od pana Váchy, se kterou vystoupil na jarním festivalu psychologie – nejzajímavější je pro mě část od 50. minuty dál – ta pasáž o Schindlerovi, jak po záchraně tisícovky židů litoval, že jich nezachránil více, a související úvaha o tom, jak nevyužíváme dost svůj potenciál, mi nedá spát… Děkuji.
  7. Děkuji, za to, že miluji, byť strach mi srdce svíral… (to jsem si vypůjčila na pomoc verše pana Kryla).

S láskou

s

Karel Kryl „Děkuji“

Stvořil Bůh, stvořil Bůh ratolest,

bych mohl věnce vázat,
děkuji, děkuji za bolest,
jež učí mne se tázat.
Děkuji, děkuji za nezdar,
jenž naučí mne píli,
bych mohl, bych mohl přinést dar,
byť nezbývalo síly.
Děkuji, děkuji, děkuji.

Děkuji, děkuji za slabost,
jež pokoře mne učí,
pokoře, pokoře pro radost,
pokoře bez područí.
Děkuji, za slzy děkuji,
ty naučí mne citu,
k živým, již, k živým, již žalují
a křičí po soucitu.
Děkuji, děkuji, děkuji.

Pro touhu, pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost,
za to, že, za to, že utká se
láska a nevraživost.
Pro sladkost, pro sladkost usnutí
děkuji za únavu,
děkuji, za ohně vzplanutí
i za šumění splavu.
Děkuji, děkuji, děkuji,

Děkuji, děkuji za žízeň,
jež slabost prozradila,
děkuji, děkuji za trýzeň,
jež zdokonalí díla.
Za to, že, za to, že miluji,
byť strach mi srdce svíral,
beránku, děkuji,
marně jsi neumíral.
Děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji.

 

 

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s