Finále

2010

Jako malý jsem hokej sledoval dost intenzivně (taťka ho aktivně hrál). Vždycky mi ale bylo záhadou, jak to, že on v televizi tak dobře vidí puk, kdežto pro mě je to při rychlejších akcích jen černá šmouha a nebo se mi ztrácí úplně… Trvalo docela dlouho, než mi očařka naměřila mírně zhoršené vidění na dálku a předepsala brýle – do té doby mě ani nenapadlo, že bych mohl vidět špatně (člověk to nepozná, když nemůže srovnat jaké to je, když vidí úplně ostře…). Jen u toho hokeje mi to přišlo divné… nicméně protože mi nikdo neřekl „ty puk vidět nemůžeš, protože máš horší oči, ani se o to nesnaž“, tak jsem se o to snažil. A po nějaké době jsem se naučil puk „sledovat“, aniž bych ho viděl – na základě pohybu hráčů a jejich hokejek a toku hry…

Hokejové mistrovství světa jsem dlouhá léta sledovával velmi pečlivě – znal jsem sestavu našeho týmu po jednotlivých lajnách, díval jsem se na všechny možné zápasy, nejen zápasy našich, byl napjat z vývoje ve skupinách, dokonce mám někde doma zahrabanou pěknou řádku sešitů, kam jsem si psal všechny výsledky a sám si počítal tabulky celého turnaje… Sledování turnaje pro mě byl takový zážitek, že když jsem dospěl do věku, kdy se na hokej začalo chodit do hospod, většinou jsem to odmítal – chtěl jsem zápasy vidět v klidu, slyšet i komentář, vnímat hokej a ne společnost kolem.

V roce 2010 jsme se dostali do finále, kde jsme narazili na Rusy – byla sezona výluky NHL, na MS hráli ti nejlepší hráči světa, a Rusové byli celý turnaj fenomenální. Byl jsem si natolik jist, že nás rozstřílejí jako u Verdunu, že jsem šel na zápas do hospody – měl jsem pocit, že bude lepší to pořádně nevidět, a taky abych to zklamání aspoň mohl hned zapít:-) V tomto zápase (který mimochodem vrcholil v poslední minutě přesilovkou ruského týmu prohrávajícího o jeden gól v poměru šest na tři, na kterou nikdy nezapomenu) jsme hned v první minutě dali po šťastném odrazu branku. Dost mě překvapilo, když jsem „góóól“ zakřičel do ztichlé hospody úplně sám – asi vteřinu před zbytkem osazenstva.

A pak jsem si uvědomil, že to je právě důsledek toho, že jsem se jako malý naučil díky horšímu zraku sledovat celou hru…

Poučení: Každý hendikep se dá obrátit ve výhodu.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s