Blízká setkání třetího druhu – 3.6.2015 – Skalka u Doks

Přesně před rokem jsem se zbláznila a vypravila jsem se na přírodní cestu s Jaroslavem Svobodou a dalšími, tuším celkem třinácti, milými a duchovně naladěnými lidmi. Byl to pro mě velký krok mimo komfortní zónu – spalo se ve stanech, vařilo na ohni, čůrat i to druhé se chodilo taky jen do křoví, zkrátka pro kancelářskou krysu s problémem usnout i ve vlastní posteli to byla jízda… ale krásná! Rozhodně mě to někam posunulo a moc ráda na to vzpomínám. Čůrat v přírodě jsem se tam naučila a jsem za to dodnes vděčná. S tím spaním už to tak slavné nebylo, ale to je zkrátka můj životní úkol, jeden výlet do lesa to nevyřeší…

Jakkoli byli všichni ti lidé moc milí, uvědomila jsem si, jak je výjimečné narazit na někoho, s kým si skutečně rozumíte. Z těch třinácti mimořádně naladěných lidí jsem totiž porozumění našla jen s jedním a dodnes jsem přesvědčená, že on byl vlastně ten hlavní důvod, proč jsem tam byla. Bylo to starší pán, lékař ze Šumperka. Mimořádně otevřený a naladěný na stejnou vlnu – zářil pozitivním přístupem k životu, měl moudré oči a laskavé srdce. Jmenoval se Vít. Kéž by bylo na světě více lékařů, jako je on…

Společně jsme vůči Jardovi tvořili takovou menší opoziční jednotku, když jsme zastávali spíš takový zenový a láskyplný přístup, než vysílání záměrů a vizualizace… Jediné, v čem jsme se neshodli, bylo to, zda jíst nebo nejíst maso (já jím :-)). Často jsme si navzdory pravidlu mlčení povídali o životě… a skvěle jsme si rozuměli („děvče, ty už to všechno, co já teď objevuju, víš!“).

S Radimem jsem se tenkrát znala teprve dva týdny. Měli jsme za sebou dvě rande a jednu pusu… moc jsem si nevěděla rady, co se to vlastně děje a co mám dělat… a v tom uvolněném prostředí jsem se Vítovi se vším svěřila – jak se bojím, jak nevím, jak váhám jestli do toho jít… A Vít se na mě těma svýma moudrýma očima podíval a zeptal se na jedinou věc: „Je to dobrý člověk?“

Děkuju, Víte! Změnil jsi mi život. Tvoji radu jsem si vzala k srdci! A řídím se jí pořád. Myslím na Tebe a doufám, že se ještě někdy naše cesty protnou…

S láskou

s

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s