V zajetí představ

Kamarád se už skoro dva roky – poté, co mu skončil delší vztah, který pro něj byl velmi důležitý – snaží najít nový. Za tu dobu dvakrát jakýsi vztah začal, ale vždycky to velmi rychle skončilo, protože se ukázalo, že ona dívka pro něj byla naprosto nevhodná.

Soňa má známou, která rovněž už dlouho nemůže narazit na toho pravého. A jednou jsme si tak uvědomili, že tito dva nejen že bydlí nedaleko od sebe, ale mají dokonce dva či tři společné koníčky. A tak nás napadlo je při jedné příležitosti seznámit. Ne že bychom byli přesvědčeni, že jsou pro sebe stvořeni (myslíme si koneckonců, že nic takového neexistuje) – ale proč to nezkusit?

Inu, stalo se. Po nějaké době jsem s kamarádem mluvil, prozradil mu, že jsme je seznamovali s tímto záměrem, a chtěl ho pošťouchnout, aby se k něčemu rozhoupal. Jeho reakce mě ale překvapila: ptal se, zda dotyčná o seznámení s ním výslovně stojí, zda od ní mám dovoleno ji takto dohazovat, atd… Celkově to vypadalo, že očekává, že to snad celé někdo udělá za něj. Nicméně vyjádřil se, že je sympatická, a že o tom popřemýšlí.

Po nějaké době jsem s ním mluvil znovu a ptám se, co vymyslel. A tehdy mě překvapil podruhé: Prý nad tím uvažoval, a dospěl k závěru, že navazovat kontakt po takové době (uplynul mezitím měsíc) by nebylo dostatečně nenápadné. Snažil jsem se mu naznačit, že není nutné, aby to bylo nenápadné, ale bylo vidět, že z tohoto svého přesvědčení není schopen ustoupit. A pak jsem si s překvapením uvědomil jednu věc.

Tento člověk dlouhodobě zastává názor, že ženy dělají jednu zásadní chybu – čekají na prince. Mají nereálné představy a čekají, že se objeví muž, se kterým bude vše ideální a ony budou šťastné jako v pohádce. Tuto iluzi jim pochopitelně žádný reálný muž není schopen naplnit, a tak stále hledají něco lepšího, než co momentálně mají, a své partnery opouštějí pro vidinu onoho prince. (A on sám sebe samozřejmě vnímá jako oběť tohoto jejich počínání.) Ale – nedělá on vlastně totéž? Má nějakou představu, kdovíkde získanou, jak má „správně“ vypadat seznámení. A tuto představu naše „dohazování“ zjevně nesplnilo.

Pokud vím, všechny tři jeho poslední vztahy (nebo pokusy o vztah) začaly seznámením za mimořádných až magických okolností. Splňovaly jeho představu… a dovedly ho do vztahu bez perspektivy. Není to tak dávno, co prohlašoval, že teď už sebou nenechá tak mávat a vezme věci do svých rukou, a také sám uznává, že dosud zřejmě hledal v nevhodném prostředí a chtělo by to zkusit to jinde. Ale když mu člověk prakticky na stříbrném podnose předloží možnost přesně toto realizovat – odmítne.

Takovou sílu mají představy, v jejichž zajetí se rozhodujeme.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s