Když jsme se v životě zasekli…

Narazila jsem dneska v knížce od Jessicy Ortner na další zajímavou myšlenku:

When I feel stuck in my life, I begin to move my body.

Hmm… když si vzpomenu, že u mě velký řetězec životních změn, které skončily například osamostatněním a nebo nalezením lásky, odstartoval vnitřní neklid, který mě přiměl běhat… myslím, že to má něco do sebe…

Ale nemyslím si, že by to znamenalo, že všichni, co se hýbou pravidelně, jsou zaseklí v životě! :-).

Vzpomínám si, že jsem tehdy cítila takovou nutkavou potřebu něco udělat, něco změnit… že jsem poprvé v životě došla k závěru, že se půjdu proběhnout, ačkoli jsem nikdy před tím neběhala, kromě školních tělocviků, z nichž jsem si odnesla taková ta klasická traumata, že jsem nejtlustší, nejpomalejší, vždy poslední, že mi to prostě vůbec nejde a že se za to stydím…

Rok jsem běhala, rok už neběhám. Mám ale takový pocit, že já a běhání jsme spolu ještě nezúčtovali…

S láskou

s

 

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s