Slow shopping

Zvykla jsem si chodit v pondělí po práci do hypermarketu na velký nákup na celý týden. A byl to pro mě opruz. Chtěla jsem být co nejdřív doma, takže jsem většinou obchodem tak prolítla, pobrala, co jsem si vzpomněla a snažila se to mít celé co nejdřív za sebou.

Asi před měsícem jsem ale nějak změnila přístup a moje nakupování se stalo pomalým. v klidu si vezmu vozík, procházím se obchodem a pomalu nakupuju. Nepotřebuju si osahat každou věc, kterou vidím, ale mám dost času uvědomit si, co skutečně chci a co jsem si napsala na seznam zbytečně. Hledám co nejefektivnější položky, co nejméně upravené, co nejvíce čerstvé, z kterých za co nejnižší cenu uvařím co nejpříjemnější jídlo… využívám akce. Dívám se okolo sebe na ostatní lidi.

Pak věci pomalu vyskládám na pás a pomalu zaplatím. Už mě nenervuje, že za mnou stojí další lidé. Nedělám to schválně nějak extrémně pomalu, ale zkrátka bez stresu.

A tento týden mi to nakupování ještě navíc zpříjemnil úžasný pan pokladní! Bylo vidět, že je nový a není (a ani nikdy nebude) tak zběsile rychlý, jako některé ženy-pokladní. Zřetelně a hezky mě pozdravil. Každou položku bral obezřetně do rukou, opatrně naťukával kód a nakonec mě obdařil upřímným úsměvem od ucha k uchu a přáním krásného dne. Děkuji!

S láskou

s

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s