Jsem závislá na čtení

Jsem závislá na čtení. A jakkoli to je určitě lepší než závislost na drogách nebo cigaretách, je to pořád závislost. Zní to ujetě. Pravda ovšem je, že mám-li volnou chvíli, snažím se ji využít a číst. Dokonce tomu svůj volný čas často podřizuju a organizuju ho tak, abych měla času na čtení co nejvíc (klidně na úkor jiných zajímavých či potřebných aktivit). Číst si, v posteli nebo i jinde, je pro mě současně představa ideálního odpočinku, a současně touha, které těžko odolávám. Dokonce jsem někdy rozmrzelá, když mi do mého času, který jsem si v představách vyhradila čtení, vleze něco jiného. A kromě toho mě to informačně přesycuje. Nedokážu s tím přestat. Jen málokdy se mi stane, že bych neměla chuť číst.

Důvodů, proč to tak mám, bude patrně víc. Čtu hodně už od dětství – tenkrát to mohl být jednak útěk od světa nebezpečného, a jednak útěk do světa bezpečného. Byla to forma odpočinku, i forma vzdělávání. Byla to zábava i nutnost. Dnes si svůj život bez knihy (DOSLOVA) neumím představit! A je na čase přestat utíkat.

Dneska odpoledne jsem si to zase uvědomila – byla jsem nakupovat, nakoupila jsem mnoho krásných surovin a začala přemýšlet, co bych z nich uvařila, a jestli mi, i když se do toho všelikého vaření pustím (květáková kari polévka, vepřové nudličky na žampionech a paleo buchta) zbude dost času na čtení. A konečně mi to došlo. Až příliš často přepočítávám svůj volný čas na čtení! Co záleží na tom, kolik stránek přečtu dneska a kolik zítra? Dnes je potřeba vařit večeři, ne si číst. Jasně, na čtení není nic špatného. Ale nesmí mi přece zasahovat do života… Mohlo by se mi třeba stát, že se jednou rozhodnu trávit míň času s Radimem, abych si mohla číst? To nesmím dopustit!

Pak jsem si ještě uvědomila, že jsem si dneska ještě nic nečetla. A rozhodla jsem se pro týdenní detox. Upřímně říkám, že nemám odvahu do něj zahrnout i víkend, rozhodnu se v pátek. Ale do té dobu nebudu číst žádnou knihu. Ani v posteli před spaním, ani odpoledne po práci, ani na mobilu, ani na čtečce.

Nedělám to proto, abych omezila přísun informací, přestože to je další věc, kterou bych se měla zabývat. Není cílem nečíst vůbec, nebo nečíst články na internetu nebo texty do práce. Jde jedině o to, nečíst ve volném čase knihy. Uff…

Je to zajímavé. Ve chvíli, kdy jsem se pro to rozhodla, odpadla najednou velká část stresu z toho, jak během odpoledne zvládnu uvařit a ještě se dostatečně dlouho číst. Najednou mám totiž času dost. Ale vzešel nový problém. Co s tím časem totiž budu dělat? Nikdy jsem nezažila období, kdy bych volný čas nemohla zaplnit čtením. To, že čtu, je součást mé identity. Kým budu, když nebudu číst? Budu to vůbec ještě já? Samozřejmě, ale tak jednoduché to není… Začnu pomalu. Dneska náplň mám – vaření, pak konzumace a ještě blog mi zabraly celé odpoledne. Teď je zhruba osm hodin, Radim zatím není doma a ještě pár hodin nebude. Je to najednou zcela nový problém. Věřím, že například matkám se jistě zdá velice zábavný :-) Já ale musím vymyslet, co mám dělat! Nemusím se ani připravovat do práce. Začnu tím, že umyju nádobí. To je taková pěkná relaxační činnost. Třeba mě u ní napadne, co dál… a pustím si k tomu nádobí další rozhovor z Hay House Summitu, poslouchat při nějaké jiné činnosti se zatím ještě smí :-) (A taky, i když to už je trochu sci-fi koncept, můžu zkusit nedělat nic :-)

S láskou

s

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s