11. listopad

Dnes je 11. listopadu. V mnoha západních zemích je to významný svátek, v takové Británii možná vůbec nejvýznamnější (společně s Královninými narozeninami) . Připomíná se konec (první) světové války a přeneseně vzpomíná na oběti všech válek. U nás je tento den oficiálně Dnem veteránů, tradice nošení vlčích máků se teprve rozjíždí. (Mimochodem FIFA prokázala u příležitosti dnešního dne mimořádnou zabedněnost.)

Každoročně k tomuto svátku pořádáme malou vzpomínku na vojáky první světové války na vojenském hřbitově. Schází se nás tam sotva pár (protože PR kampaně dělat neumíme) společně s jedním kaplanem Armády ČR, který vždy vede krátkou bohoslužbu s malým povídáním. Letos to bude už po… šesté?

Přemýšlím, jak se za ty roky mění svět kolem nás. Při prvních ročnících mi to, co tam kaplan povídá, připadlo jaksi abstraktní a vzdálené – řeči o obětech lidské nenávisti, o násilí a bezmoci… Ale rok od roku ty stejné řeči prožívám víc a víc. Když vidím, co se ve světě děje, uvědomuju si, jak křehké jsou všechny ty výdobytky, které tady máme: už 70 let míru; ekonomická prosperita nesrovnatelná s jakoukoliv předchozí generací; téměř úplná svoboda. Přesto sílí nespokojenost a volání po změně.

Kam ale může vést změna ze stavu, který jsem popsal jako: „mír, prosperita a svoboda“?

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s