Miluj svoje jídlo

Stává se ze mě crazy person. Fakt, bacha na mě :-) Přála jsem si na Vánoce knihu od Anthony Williamse Life-changing Foods a Ježíšek mi ji přinesl (díky, Ježíšku!). Už dřív jsem měla k tomu, co jíme, vztah. Ráda jsem potraviny nakupovala, ráda jsem je vařila. Anthony tomu všemu dal ale trochu nový rozměr, který se mi moc líbí.

Píše o tom, jak všechny rostliny, hlavně tedy ovoce a zelenina, určitým způsobem vnímají, kdo je pěstuje a na nějaké, dosud neprobádané, úrovni se tomu přizpůsobují. Dnes už si většinu jídla nepěstujeme, ale kupujeme ho, a podle této logiky se tedy jídlo při všem tom předávání a převážení postupně přizpůsobuje všem těm lidem, s nimiž přišlo do styku. Uznávám, že to zní extraordinérně :-) Nicméně už když jen si vzpomenu na věděcky dokázaný fakt, že lze například silou myšlenky změnit strukturu vody, a v ovoci a zelenině voda jistě je, nezdá se mi tato teorie natolik zcestná. Nebo možná klidně ať zcestná je, každopádně mně se moc líbí. A má to ještě pokračování – wait for it :-)

To pokračování spočívá v návodu, jak nakládat s potravinami, které jsme si nevypěstovali (jedná se o rostliny – ovoce, zeleninu, bylinky apod.) – máme na ně prý třeba občas promluvit, přejet nad nimi rukou, či je na pár vteřin před zpracování podržet v dlaních.

Přijde mi to super. Myslím, že neškodí, když se před vařením či před jídlem na chvíli zamyslíme nad tím, co jíme, a vyjádříme tomu vděčnost, i když je to například „jen“ jablko a banán. Žádné „jen“ jablko! Ovoce, zelenina, případně maso a další nezpracované potraviny jsou tím prapůvodním, co se nám kdy k jídlu nabízelo a já věřím, že jsou zdravější než námi průmyslově  zpracovávané výrobky typu řepkového oleje a jiných podobných věcí. A je mi blízká myšlenka, že mohu před snědením jablko chvilku podržet a poděkovat mu, že pro mě vyrostlo (a přitom se těšit, až si jednou vypěstuju jablko vlastní).

Celkově mám pocit, že jídlu věnujeme méně pozornosti, než si zaslouží – a naprosto tím teď nemám na mysli například ty hromady reklam na průmyslově vyráběné potraviny všeho druhu. Spíš to myslím tak, že za jídlo zapomínáme být vděční – tím, že nás naše doba zbavila strachu z nedostatku a odnaučila nás si jídlo obstarávat sami, nás od něj trochu odpojila, což je podle mě škoda. Já mu rozhodně budu věnovat pozornosti více.

S láskou

s

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s