Novoroční „předsevzetí“

Novoroční předsevzetí si nedávám. Ani toto vlastně klasické předsevzetí není – proto jsem ho nechtěl psát hned po Novém roce vedle Sonina vážně míněného textu. (Kecám – ve skutečnosti ho píšu zbaběle až teď proto, že už vím, že minimálně dva týdny jsem to vydržel:-)

NEBUDU SI ČÍST ČLÁNKY  NA ČESKÝCH „ZPRAVODAJSKÝCH“ WEBECH

Už jsem tu o tom psal několikrát a opakovaně. Ale přesto jsem to skutečně nedodržoval. Uvědomil jsem si, že „zpravodajské“ weby jsem používal jako rozptýlení, jako druh zábavy (především v práci), jako zvědavost typu „copak se tam asi zase objeví?“ přesně ve shodě s trendem moderních závislostí. Při tom jsem si byl už dlouho všdom, že tyto povrchní a nekvalitní texty mi nic nepřinášejí.

Takže od Nového roku jsem s tím opravdu přestal (a žádný „zpravodajský“ server skutečně neotevřel, a to ani když mě to nebaví v práci:-). To, že čtu každý týden Respekt, mi pro přehled o dění ve světě bohatě stačí (a o dění u nás se z něj dozvídám až zbytečně moc). A když mám potřebu otevřít si nějaké zprávy na webu, zabrousím na BBC, která ještě stále provozuje kvalitní žurnalistiku.

A nejen to – nebudu už ani na Facebooku vstupovat do zbytečných diskuzí na politická témata, často s mě neznámými lidmi. Protože jak říká drsné sice, ale výstižné moudro: „Diskuze na Facebooku jsou jako paralympiáda – i když vyhraješ, pořád jsi postižený.“

A mám chuť přestat se o politice hádat i s lidmi nad pivem (akorát že to asi nevydržím:-). Nikdy v životě jsem neslyšel tolik lidí s takovým klidem (ba někdy dokonce vášní) vyslovovat myšlenky jako: „Měli bychom je všechny postřílet!“. Nikdy bych nevěřil, že tolika lidem může být sympatické takové hovado jako Zeman nebo imponovat státník jako Putin. Nikdy jsem si nedovedl představit, co všechno zmůže strach. Strach, který se dávno odpoutal od svého objektivního základu, strach, který je vědomě i podvědomě rozdmýcháván, aby sloužil různým cílům, strach, který lidem zatemňuje mozek i srdce. Ale téměř každý, s kým o tom mluvím, se mě snaží přesvědčit, že to beru všechno příliš vážně – takže zkusím teď pro změnu chvíli doufat, že mají pravdu. Snad je to skutečně neškodné, nebo dokonce užitečné kvašení idejí, ze kterého něco konstruktivního vzejde. Se zvědavostí si tedy počkám, co to bude…

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s