Jak se rodí láska?

Kamarád, o jehož životním příběhu jsem se tu už minimálně jednou zmiňoval, se téměř přesně před dvěma roky rozešel s přítelkyní, se kterou byl delší dobu (snad 2-3 roky, nevím to přesně). Včera jsem se s ním zase viděl a u té příležitosti jsem si uvědomil, jak hodně se jeho vztahová historie za ty dva roky „obohatila“! Stihl totiž během těch 24 měsíců začít a ukončit tři další vztahy plus jeden „vztah“ jen na sex.

První slečna byla asexuálka a ani po několika měsících nejevila známky, že by si to hodlala rozmyslet; nakonec se s ní rozešel. Druhá se s ním sice vyspala hned, ale zase vlastně vůbec neměla zájem o vztah a řekla mu, že „nepřeskočila jiskra“ a ukončila to snad po měsíci. Třetí sice byla v této oblasti konečně „normální“, ale zase s ní musel absolvovat třeba dlouhé rozpravy na téma „je skutečně nutné, abychom se na veřejnosti drželi za ruce?“.

Když se s tou poslední rozcházel, tak se mu svěřila, že s ním začala chodit protože věřila, že mezi nimi „vznikne láska“. („Sama?“ ptá se on.) A v podstatě tentýž problém se dá vidět u všech těch třech jeho nevydařených vztahů. On je přesvědčen, že chyba je vždy na jejich straně – nemají zájem na vztahu pracovat, nejsou „zralé“. Trochu objektivněji vzato: jejich představa vztahu nevyhovuje představě vážného (až životního) vztahu, se kterou do toho jde vždy on.

Otázka ale je, proč si stále vybírá takové, které nejsou „zralé“ a pak doufá, že se změní? A nebo proč tedy nevytrvá déle v tom čekání, až „uzrají“? A odpověď je, že proto, že má pocit, že mu utíká čas… Je mu prosím necelých 28! Mládě! A je v tom tak zaseknutý, že mu vůbec nebylo blbé říkat to mě, který su o víc jak 3 roky starší (a to dobře ví, jakou „vztahovou historii“ jsem měl za sebou v jeho letech já – nulovou:-)).

Dlouho jsem přemýšlel, co by se mu dalo poradit (byť je mi jasné, že žádná rada nic nezmůže). Nakonec jsem dospěl k tomuto: nenakládat na ten vztah vždycky hned na začátku tu tíhu očekávání, že to musí být ta pravá a na celý život, a brát to víc s lehkostí. Nehnat se tolik – ani do dalšího vztahu, a když už nějaký začne, tak ani potom v něm. Nechat pracovat čas pro sebe – nikoliv bojovat proti němu.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s