Díky

Jak se občas cítím nucen zamyslet se nad tím, co vlastně v životě chci, napadlo mě zapřemýšlet nad tím, kdo, jak často a za co mi děkuje. Přijde mi, že podívat se na to z této stránky může být zajímavý ukazatel… A protože teď nechci řešit čistě osobní sféru, tak úplně vynechám Soňu a její díky ;-)

Když udělám přednášku, přijde dvacet lidí a polovina z nich mi po skončení poděkuje (někteří na místě, jiní třeba mailem). Když někomu dohledávám informace o předcích, prakticky každý mi poděkuje (a to dokonce i když má odpověď zní, že jim bohužel nic sehnat nemůžu). Když někomu s něčím pomůžu – něco poradím, zařídím nebo vyřídím, téměř pokaždé mi dotyčný poděkuje. Když s někým absolvujeme nějakou akci (třeba noční šifrovačku:-), nakonec si taky poděkujeme za spolupráci, za účast, za organizaci…

Zato v práci, kde bych měl teoreticky trávit každý všední den půl dne (praxe je trochu jiná, ale to nechme stranou:-), se poděkování dočkám mnohem méně často. Vedoucí mě pochválí nebo poděkuje tak jednou za měsíc na nějaké poradě, kolegyně občas když jim s něčím pomůžu… Ale když srovnám objem práce, který v zaměstnání odvedu, a porovnám ho s počtem děkovných reakcí, je tam ten výsledek výrazně horší než u těch výše uvedených aktivit.

Pak jsem si uvědomil, že v práci mám jednoho víceméně podřízeného – děkuju já jemu? Neděkuju! Poděkuju mu, když mě podá spadlou složku nebo mi pomůže vyřešit něco, s čím si sám nevím rady – ale za to, že dělá svou práci, mu neděkuju. A ani by mi to nešlo přes pusu, protože to tak upřímně necítím. Nedělá tu práci totiž přece pro mě (já mu ji jen zadávám), ale pro firmu. Děkuje mu tedy vedoucí? No asi tak jako mě – občas; koneckonců on tu práci ve skutečnosti nedělá ani tak pro naši firmu, jako spíš pro její klienty. Poděkují nám tedy ti klienti? No většinou moc ne, protože koneckonců my tu práci neděláme ani tak pro ně, jako spíše pro jejich firmy nebo projekty… Poděkují nám tedy ty jejich firmy? Nikoliv, firmy totiž nemají pusu – firmy mají bankovní konto a „poděkují“ nám tím, že nám za naši práci zaplatí. Peníze, které se jaksi procedí přes naši firmu, pak skončí zčásti jako naše výplata – výplata, která chodí každý měsíc ve stejný den a celkem bez ohledu na to, na čem a jak intenzivně zrovna děláme nebo jak jsou s námi ti konkrétní klienti spokojení…

Nevím, jestli jak stárnu, tak moudřím, a nebo naopak dětinštím – ale přijde mi tenhle systém jaksi čím dál méně smysluplný a lákavý.

Na druhé straně ale jsou klienti, se kterými je radost spolupracovat – vyznačují se tím, že projekt, na kterém se podílíme, je jejich osobní, a proto k němu i k naší práci mají jiný vztah než neosobní firma -, a ti často děkují – za přístup, za ochotu, za pomoc a nakonec i za tu práci. Nešlo by, že by to takhle bylo vždycky?

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s