RECENZE: Postel, hospoda, kostel (Zbigniew Czendlik)

Po dočtení této knihy ve mě zůstal zvláštní pocit. Autor – jeden z polských knězů, působících poslední léta v ČR – v ní formou rozhovoru se spoluautorkou začíná od svého životního příběhu, ale postupně se dostává ke svým myšlenkám a názorům. Mnohokrát opakuje, že na katolického kněze je poněkud nonkomformní; to já nedokážu posoudit, nicméně nemám důvod mu nevěřit.

Důvodem toho zvláštního pocitu ovšem je, že především v poslední kapitole o tom, jak žít šťastný život, s příznačným názvem „Co už dávno víme“, opravdu opakuje přesně totéž, co říká proud pozitivního přístupu k životu, seberozvoje, nebo jak ho nazvat (jen mírně obalené do křesťanské terminologie – ale zde už ani to příliš ne). Jinými slovy, to co je možné ve zvýšené míře najít třeba na tomto blogu:-) Vypadá to, že ten návod je opravdu dávno teoreticky znám, akorát pořád a pořád, jak koneckonců autor sám upozorňuje, máme problém s jeho uvedením do praxe… Je příjemné vidět, že díky téhle knize se dostane určitě i k lidem, kteří by o seberozvojovou literaturu nebo pozitivní psychologii jinak asi jen těžko zavadili.

Vlastně bych sem na blog mohl klidně vkládat náhodně vybrané věty z této kapitoly, a byly by zcela k tématu. Ale nebudu to dělat – přečtěte si tu knihu raději sami, a celou ;-)

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s