Sedm věcí XV.

Dnes v noci jsme se vrátili s Radimem ze čtyřdenního výletu na Ukrajinu, takže dnešní díky bude v ukrajinském duchu. Mé dojmy z té země jsou ve zkratce takové (byli jsme v západní části – v Tarnopolu, který kdysi ještě býval v Rakousko-Uhersku), že není třeba se té země bát. Cítila jsem se tam bezpečně, neutrpěla jsem žádný kulturní šok. Jen je tam všechno tak 30 let zpět, šedivé, ošuntělé, a lidé smutnější…

Člověka takový výlet vždycky přinutí k zamyšlení, jak dobře se máme a jak si málo ceníme mnoha „obyčejných“ věcí:

  1. Díky za dobré silnice! Přesouvat se z místa na místo třicítkou, protože se musíte vyhýbat výmolům a dírám v silnici je dost opruz… Někde jsou jen hliněné cesty, ty jsou snad i o něco lepší než ty asfaltové s dírami, které jsou nejčastější. Hlavní tahy jsou asfaltové s větším či menším množstvím děr. Vzpomínám si, že když jsem byla malá, taky jsme měli v naší ulici hliněnou cestu s dírami tak velkými, že nám v nich občas uvízl olcit… takže, díky za dobré silnice! Všechny vzdálenosti jsou díky nim výrazně kratší…
  2. Díky za obchody, v kterých je přehršel potravin! Na Ukrajině najdete v menších vesničkách jeden magazín, o velikosti tak 30 metrů čtverečních, kde mají nějaké ty základní potraviny, a hotovo. V Tarnopolu, který má 280 tisíc obyvatel, jsme v centru naráželi taky jen na podobné krámky, žádný větší obchod, malinké krámky, se základními potravinami, a mnoha prodavačkami – některé krámky byly ještě na principu ženy za pultem. To, že byste si třeba vybírali z deseti druhů stolních olejů, nepřipadá do úvahy… Jinak z hlediska skladby potravin, až na místní specifika, to tam bylo také dost podobné, včetně nám známých globalizovaných značek jako Nescafe, Milka, Persil nebo Lays.
  3. Díky za to, že máme peníze, abychom si v těch obchodech mohli něco taky koupit! Většina lidí ty peníze nemá… Ceny jsou tam v zásadě nižší než u nás – najíst se v centru Tarnopolu ve třech lidech za 400 hřiven nebyl žádný problém. Zboží z dovozu tam stojí podobně jako u nás (např. citrony za 44 hřiven kilo), místní zboží je levnější. Přesto v těch obchodech, kam jsme vešli, kromě nás nikdo nebyl.
  4. Díky za občanskou společnost, usmívající se lidi, život na ulicích, na Ukrajině bylo zkrátka jaksi více šedivo a smutno. A mnoho a mnoho polorozpadlých domů…
  5. Díky za to, že máme práci, kde nemusíme trávit veškerý svůj volný čas, a vyděláme si dost na to, abychom v tom volném čase mohli dělat něco, co chceme. Ani zdaleka to není samozřejmé…
  6. Díky za Evropskou unii! Každý, kdo by měl pocit, že na východě je to lepší, by tam měl vyfasovat poukázku na měsíční pobyt!
  7. Díky za příležitost jet na Ukrajinu. Moje babička odtamtud pochází (i když z východu), a jsem ráda, že jsem měla tu možnost je se tam alespoň jednou v životě podívat. Kdoví, jestli se to někdy podaří zopakovat. Takže díky, díky všem, díky nimž se to povedlo. Ukrajino, na shledanou!

S láskou

s

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s