Kdo je důležitější?

Byl jsem vyzvedávat auto v servisu. Pán, který ho vydává, má klíčky od aut společně s papíry pověšené na hřebíčku, který je umístěn v takové kukani, kde běžně sedí paní která řeší účetnictví. Ta paní už tam ten den nebyla, odešla domů, a pán neměl od kukaně klíč. Kukaň má však okénko, kterým paní věci podává, a on tím okénkem na hřebíček dosáhne, takže se pro klíček mohl dostat.

Když pro něj sáhl do kukaně, nešikovně zavadil o jeden visící papír a shodil klíček na zem (kam v žádném případě nemohl dosáhnout). V první moment se lekl, že to je můj klíček – ale rychle zjistil, že to byl naštěstí nějaký jiný, který dneska nepotřebuje… a opatrně sundal ten můj. A nyní začíná ta zábavná část:

Pán odložil můj klíček na stolek a začal si prohlížet papír od toho spadlého. Pak s ním přešel k jinému stolu. V šuplíku poměrně dlouho něco hledal, až vytáhl takový ten lepící papírek. Pak na stole našel fix. V papíru nalistoval správnou stránku a na papírek opsal číslo auta. Pod něj dopsal: „Klíč na zemi“. Papírek vzal a nalepil na papír od auta. Papír od auta vzal a přešel zpátky k okénku. Opatrně ho pověsil zpět na hřebíček. Následně posbíral všechny ostatní papíry, které musel při sundávání klíčků odložit, a rovněž je opatrně pověsil zpět na hřebíček. Pak přešel zpátky ke svému stolu a začal mi vydávat moje papíry a klíček.

A já v ten moment pochopil čeho jsem byl svědkem. Pán si prostě nejdříve vyřešil svůj problém se shozeným klíčkem, a pak se jal věnovat nadále tomu, proč jsem tam čekal já. To všechno, co jsem tu tak podrobně popsal (a vyznačil kurzivou) při tom klidně mohl udělat o těch pár minut později, až by mě „vyřídil“ a já bych odešel. Já bych to tak rozhodně udělal. On však ne. Protože prioritizoval svůj klid, resp. vyřešení svého interního problému, před časem zákazníka, resp. vyřešením zákazníkova požadavku. Kdežto já bych považoval za důležitější vyřídit nejdříve klientův požadavek, a až potom bych řešil svůj problém, který s ním nemá nic společného.

Je to už pár týdnů, co se tato příhoda odehrála, ale stále si na ni občas vzpomenu. A stále marně přemýšlím, kdo z nás dvou to dělá „správně“. Jistě, klienti budou určitě spokojenější s tím mým postupem. Ale není to třeba podstatná část důvodu, proč mě moje práce poslední dobou tak sere?

Reklamy

3 komentáře: „Kdo je důležitější?

  1. Taky asi většinou praktikuju tvůj přístup. Přemýšlím co pána vede k tomuto jeho řešení vzniklých situací. Napadá mě, že tam třeba mají (většinou) takový frmol, že ví, že za tebou čeká 10 dalších lidí na vyřízení…a za tu dobu by na nějaký klíč na zemi zapomněl. Možná je to jeho cesta jak se z toho nezbláznit.

    To se mi líbí

    1. Radim

      On to možná ani nedělá nějak promyšleně, ale prostě to tak má přirozeně nastavené… stejně jako já mám přirozeně nastavený ten druhý postup – taky to nedělám promyšleně proto, abych měl spokojené klienty. Stoprocentně je to jeho cesta, jak se z toho nezbláznit. A to mě právě tak vrtá v hlavě – nebylo by vhodné, abych se taky začal takto starat o to, abych se z toho nezbláznil?

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s